Štítky

:-) 17. listopad 3D ABL alkohol amnestie Anastázie Hagenová Asko nábytek azyl Babiš baby boxy banky Bárta Bém birthday Birthplace study BIS Blesk blogování Breivik bulvár code černá labuť ČGPS ČOI ČSSD ČT ČTK Dělníci bulváru děti dětskýma očima dluhová krize dobro dokument domácí porod Downton Abbey EHCR ekonomie ENG EU euro Evropa facebook fail farmaceutický průmysl faux pas festival tolerance film firma Gallup gaming gay parade globalizace Google Gosford Park Hájek Havel homosexuálové internet Ivana Königsmarková Janeček Janoušek Japonsko ježíšek Jillian Michaels jxd Kalousek kauce Kavčí hnízdo Klaus kmotr kniha knihy knížky pro děti komunikace komunisti korporace korupce le fay legalizace Leoš Heger lidská práva marihuana marketing Mašínové Mat Honan mateřství media média MMF multikulturalismus MZ Naomi Kleinová narozeniny Nečas negativní hlasy NFFP No logo odboj odborář odposlechy ODS OSN osobní PA Paumer plagiátorství pohádka policie politika porno porody Pospíšil právo pražská kavárna prezident prezidentská milost prezidentská volba prohibice projev První republika přímá volba příroda radosti Rath recenze Reflex reklamace rio rodina Roman Smetana RTS Rusko Řecko senát seriál SFŽP Schwarzenberg sociální síť soud soukromé soukromí společnost SPOZ spz starosti státní maturita stávka strasti superstar Svobodní šafr škola školství Šoková doktrína Šouf t-mobile těhotenství televize Ternovszky vs. Hungary Trnka Umberto Eco ÚS vánoce velezrada velké wtf vězení volby volební systém výchova výzkum Woody Allen wtf zdravotnictví Zeman zlo zodpovědnost ženy Žítkovské bohyně

středa 6. června 2012

Jak jsem byla poprvé u soudu

Jednoho červnového odpoledne

Usedáme na svá místa, odkládáme svršky. "Zavřete někdo ty dveře," zavelela.
Jsme čtyři. Ona (O), právní zástupkyně protistrany (PZP), můj advokát (MA) a já.

O: "Ten váš spor o X, to jsem nepochopila, kdy kdo co reklamoval. (otvírá spis na první straně, letmo prolistuje několika stránkami a opět zavírá) ... Mělo to být v prekluzi, tak se podíváme, jestli to je v prekluzi nebo ne. Máte k tomu vůbec nějakou smlouvu?"

MA: "Samozřejmě, přikládali jsme ji."

O: "Vidíte, kolik tady toho mám? (ukazuje spis) Na začátku jsem to četla, ale pak jsem si řekla, že ne, já nejsem žádná Popelka. Já jsem se rozhodla, že advokáty vychovám. Pane doktore, proč to nemáte očíslovaný? Podívám se do spisu, vidim číslo, najdu. Jak mám vědět, co v tom spisu všechno je? Já to všechno číst nebudu, nejsem Popelka. Najděte mi tu smlouvu." (podává spis)

MA prolistuje její spis a obratem podává požadovaný dokument. 

O: "Vy máte ten svůj případ a znáte ho. Ale soudce má takových stodvacetpět. (pohlédne na první stranu): "Hm, to by mě zajímalo, podle čeho je to psaný. Podle občanky?" (vrátí smlouvu zpět do spisu) ... "Už jste se pokoušeli o smír? Pane doktore, co navrhujete?"

MA: "Paní doktorko, čekali jsme, že jednání bude přítomna i protistrana. Vzhledem k povaze sporu, dílčím nárokům i novým skutečnostem, další reklamaci, máme připravenu fotodokumentaci... "

O (protočí panenky): "A to je všechno? Nebo máte ještě něco? Kolik bude ještě soudních sporů?"

MA: "Přibyla ještě jedna reklamace."

O: "Pokusíme se o smír, navrhněte něco."

MA: "Paní kolegyně již před jednáním řekla, že nemá pověření jednat o smíru. Já bych rád jednal, ale pokud to protistrana odmítá, jednat o smíru nemůžeme."

O: "Byli by jednatelé společnosti ochotni jednat o smíru?"

PZP: "Paní doktorko, pouze zastupuji JUDr. XY a nemám žádné takové instrukce."

MA: "Skutečně, má klientka vyčerpala všechny možnosti, dokonce i mediace proběhla. Kdyby jednatelé protistrany byli ochotni k jednání a dodržovali dohody, nebyli bychom tady."

O: "Pane doktore, dopouštíte se invektiv." ... "Zkoušeli nalézt smír právní zástupci?"

PZP, MA: "Paní doktorko, stavovská etika nám nedovoluje..."

O: "Měli bychom udělat koncentraci řízení (podívá se na spis), ale my ji neuděláme. Víte, co uděláme? Jednání odročíme. Do té doby se zástupci obou stran pokusí o smír."

Téměř doslovný přepis. Čas: méně než deset minut. Čtení mezi řádky: wtfwtfwtf

...

Je to mé první setkání se soudnictvím. Jsem v šoku. Žasnu nad arogancí soudkyně, která otevřeně přizná, že spis nečetla a ani číst nebude, že ji náš spor obtěžuje, nezajímá a uděláme lépe, když se nějak dohodneme bez její účasti. Protistrana se už přes dva roky dohodnout odmítá, takže dalšímu jednání se bohužel nelze vyhnout. Děsím se toho. Tohle není spravedlnost, ale parodie na ni.

23 komentářů:

  1. uáááá, to je šílený, šílený, šílený... Ta bezmoc... Fakt to nechápu. Nešla by podat nějaká stížnost?

    OdpovědětVymazat
  2. miss, nešlo, bohužel, vše v mezích zákona (Pokusila se najít smír? Pokusila.) :-(

    OdpovědětVymazat
  3. Mikeilo - acho jo!

    Můj skeptiký postoj k české justici je všeobecně známý - ale tak otevřené pohrdání občanem a jeho zájmy předčil i moje očekávání. Už chápu, proč mi můj právník tenkrát radil, ať do sporu nejdu - já bych se totiž neudžela a šla bych sedět za pohrdání soudem.

    Chápu to dobře, že protistrana tam ani neposílala svého právníka, ale jen nějakou holčinu, která zastupovala toho advokáta?

    OdpovědětVymazat
  4. Kimmy, ano, tvůj postoj znám a tentokrát nebudu polemizovat. Nemám slov. Tohle prostě bylo strašný.

    Holčina to zrovna nebyla, ale chápeš dobře.

    OdpovědětVymazat
  5. Mikeilo,

    bohužel musím souhlasit s Missorkou, jako občan jsi proti tomu bezmocná, kdyby existovala nějaká jiná legální možnost, určitě by ji tvůj advokát použil.

    Napadá mě už jedině Černé Ovce, to je snad jediné, co tyhle věci může pohnout - i proto, že by najednou firma měla dost nepříjemnou reklamu. Ale zas nepochybuju, že takových případů jsou hromady...

    Takže teď jsou to dva roky, je to odročené, i kdyby k nějakému rozsudku došlo, asi to nebude dřív než za dalšího půl roku, pak odvolačka...

    hlavně doufám, že to nakonec vyhraješ... jestli to teda nějaký konec bude mít

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chacha, Černé ovce, v normální zemi by to byl krásnej příklad, jak velká firma arogantně jedná se zákazníkem a ten si může ze znalekých posudků v jeho prospěch leda tak skládat vlašťovky, jenomže tady je toho tolik, kvanta, že to redaktoři přehrabujou vidlema a vybírají případy, které se dají vysvětlit v pár minutách. Tudy cesta nevede :-(

      Vymazat
    2. bohužel si to taky myslím - ale zas když už si tě vyberou, tak výsledky se dostaví. Ovšem v těch kvantech se to opravdu může ztratit.

      Tenhle systém není nastavený pro obyčejné lidi. V celém veřejném sektoru je minimální zodpovědnost za svoji práci. A je vidět, že si na to zvykli nejen politici.

      Paradoxem je, že paní soudkyně je placená z daní - a zjevně je jí to úplně fuk.

      Vymazat
    3. No, pěkný paradox. Paradoxem je i fakt, že např. pohrdání soudem je přímo trestný čin, dokonce až dva roky odnětí svobody můžeš získat, ale neslyšela jsem o trestném činu pohrdání účastníky soudu :-/

      Vymazat
    4. no právě - v tom je ta bezmoc normálních lidí - ten systém se tváří, že jim má pomáhat, ale realita je tomu nahony vzdálená.

      Justice je jen další monopol - člověk nemá alternativu, nemže jít jinam - a nemůže si ani stěžovat. Podobně jako lékaři, soudci se mezi sebou bezpochyby taky budou krýt, spravedlnosti se nedovoláš.

      Tahle moc nad jinými lidmi, ta arogance, nechuť a neochota hledat pravdu, to je hrozně demoralizující. Lidé to vidí a učí se z toho.

      Soudci a politici by měli být ti nejlepší z nás, protože mají tu nejdůležitější úlohu - hledat pravdu a vést zemi k prosperitě. V ČR propadají na všech frontách. Soudce Šott to sám neutáhne. A to ještě kdoví, jestli paní soudkyni protistrana něco nepodstrčí - nebyl by to první případ zkorumpovaného soudce... (promiň, nechci malovat čerta na zeď, ale tvoje protistrana mi přijde nezvykle sebevědomá).

      Vymazat
    5. Přesně tak. Co je mi to platný, že v devadesáti procentech případů to takhle není, když zrovna tahle soudkyně mi byla přidělena a vyměnit ji nemůžu, stěžovat si nemůžu, nic.

      Protistrana sebevědomá je, ale jak psala Christabel o kus níž, zastupování je běžná praxe (ten jejich advokát má dovolenou). S tímhle problém nemám.

      Vymazat
    6. aha - tak já myslela, že třeba protistrana je tak sebevědomá, že už dopředu věděla, že se stejne nic moc projednávat nebude.

      Otázka je, v kolika procentech je to jinak - vy optimisté to vidíte na 90 - já podstatně na míň :). Ale tím mám na mysli i méně extrémní případy, než ten tvůj - například kdy si soudce ten spis i přečte, ale zas se pak moc nenamáhá pátrat po detailech a opravdu naslouchat a snažit se tu spravedlnost najít.

      Vymazat
    7. To bych neřekla. Nejpozději v druhé minutě jednání jsem zachytila první wtf pohled té advokátky :) Něco takového nečekala ani ona.

      Dobrá otázka, ale ne na mě :)

      Vymazat
    8. no ono jako historka je to dobré - když v tom člověk nehraje hlavní roli...

      u téhle soudkyně musíš zůstat nebo se to dá někomu předat?

      Vymazat
    9. tak to je blbý... doufám, že vás příště nepřivítá slovy "vy pořád ten smír nemáte? Jak dlouho to budu muset odročovat, než se dohodnete?... "

      Vymazat
    10. Myslím, že přivítá. Dokonce i ten tón jsi trefila.

      Vymazat
  6. Á, zase se někomu nechtělo soudit.
    Poslat substitučního zástupce je normální, to není nic proti ničemu. Ten má obvykle instrukce, jestli může uzavřít smír, nebo ne.
    Ale že by soudce takhle výslovně vyjevil, že spis nečetl a číst nebude, tak to se nestává:(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A proč se tím ta osoba tedy živí? Čtení spisů je přece její práce! Jak si vůbec může dovolit říct, že to číst nebude? Jak může hned v první větě říct, že nepochopila, čeho se spor týká? Jak tedy hodlá rozhodovat? To je, jako kdyby lékař byl líný číst zdravotní dokumentaci, nechtělo se mu ani prohlédnout pacienta a poslal ho domů, jestli se už zkoušel vyležet a ať to tedy zkusí znova. Jak můžu s důvěrou nechat rozhodnout někoho, kdo ten případ nezná a znát ani nechce? Proč se vůbec namáhat s důkazy?

      Ty už jsi třeba na pár takových soudců narazila, možná máš představu, co by se dalo dělat...

      Vymazat
    2. Nenapadá mne momentálně nic jiného, než podat stížnost předsedovi soudu. To bych nechala na advokátovi, ať vyhodnotí, zda to je vhodné nebo ne; soudkyni to ještě víc naštve.

      Špatný postup ohledně koncentrace řízení lze pak namítat v odvolání, ale v tomto případě to nejde k tíži ani jedné strany, tak nevím, zda by to mělo nějaký smysl.

      Vymazat
    3. Chris, já si tohle uvědomuju, ale... že jsem naštvaná já, v tomhle pitomým systému s přetíženými soudci nikoho nezajímá, a to mi vadí. Já za to přece nemůžu, že ona má na stole dalších stopadesát kauz. Možná někdo, kdo se v tom pohybuje denně, to všechno vidí a má pochopení, ale pro mě je to dost nepříjemnej eye-opener :-/

      Vymazat
  7. Soudce není povinen číst spisy. U soudu platí zásada ústnosti, nikoli zásada písemnosti. Na rozdíl od úřadů, kde platí "co není v aktech, není na světě", u soudu platí "co soudce neslyšel, to se nestalo".
    Že to soudci začínají brát vážně a nutí strany k ústním přednesům, to chápe každý, kdo si všiml, jak se postupně zmenšuje font písemností, které lidé posílají na úřady a na soudy.
    Kvantita slov v písemnostech stoupá, kvalita vyjadřování klesá, počet pravopisných a syntaktických chyb se zvyšuje a velikost písma klesá.
    No tak vážně - kdo to má číst?
    Úředníci musí, ale soudci nemusí.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ovšem pokud si to soudce nenechá přednést, pak je rada drahá...

      Vymazat
    2. Domnívám se, že alespoň žalobu by si soudce přečíst měl (obzvláště pokud nutí stranu žalující k poskytnutí písemného vyjádření k odporu strany žalované a aktivně tak sám zvyšuje objem písemností v jeho spise).

      Rozumím, co mi sdělujete, ale dala bych včera nevímco za to, aby mě nebo mého advokáta někdo nutil k ústnímu přednesu!

      Vymazat