Štítky

:-) 17. listopad 3D ABL alkohol amnestie Anastázie Hagenová Asko nábytek azyl Babiš baby boxy banky Bárta Bém birthday Birthplace study BIS Blesk blogování Breivik bulvár code černá labuť ČGPS ČOI ČSSD ČT ČTK Dělníci bulváru děti dětskýma očima dluhová krize dobro dokument domácí porod Downton Abbey EHCR ekonomie ENG EU euro Evropa facebook fail farmaceutický průmysl faux pas festival tolerance film firma Gallup gaming gay parade globalizace Google Gosford Park Hájek Havel homosexuálové internet Ivana Königsmarková Janeček Janoušek Japonsko ježíšek Jillian Michaels jxd Kalousek kauce Kavčí hnízdo Klaus kmotr kniha knihy knížky pro děti komunikace komunisti korporace korupce le fay legalizace Leoš Heger lidská práva marihuana marketing Mašínové Mat Honan mateřství media média MMF multikulturalismus MZ Naomi Kleinová narozeniny Nečas negativní hlasy NFFP No logo odboj odborář odposlechy ODS OSN osobní PA Paumer plagiátorství pohádka policie politika porno porody Pospíšil právo pražská kavárna prezident prezidentská milost prezidentská volba prohibice projev První republika přímá volba příroda radosti Rath recenze Reflex reklamace rio rodina Roman Smetana RTS Rusko Řecko senát seriál SFŽP Schwarzenberg sociální síť soud soukromé soukromí společnost SPOZ spz starosti státní maturita stávka strasti superstar Svobodní šafr škola školství Šoková doktrína Šouf t-mobile těhotenství televize Ternovszky vs. Hungary Trnka Umberto Eco ÚS vánoce velezrada velké wtf vězení volby volební systém výchova výzkum Woody Allen wtf zdravotnictví Zeman zlo zodpovědnost ženy Žítkovské bohyně

neděle 22. července 2012

Rozumíš, náš styl kafe, cha cha cha

Je libo odposlech?

Aby nevznikla žádná mýlka, proti odposlechům podezřelých osob nemám vůbec nic. Je to účinný nástroj k získávání důkazního materiálu. Co mi vadí, jsou jejich úniky. Můj způsob života jej činí pro policejní složky nezajímavým a naprosto nemám obavy, že bych se někdy mohla ocitnout v hledáčku jejich pozornosti. Přesto mě velmi zneklidňuje, že kdyby se tak stalo a já nějakým nedopatřením byla mediální celebritou, bavil by se mými odposlechy celý národ. Zneklidňují mě systémové úniky takto citlivých dat.

Samozřejmě, ono je lákavé dělat si legraci z rozhovorů lidí, kteří mají obtíže dát dohromady souvislou větu a pikantní je to tím víc, že všichni jsou lékaři a člověk by i v soukromém uvolněném rozhovoru od nich čekal jistou úroveň. Schválně jsem dnes poslouchala naše tři děti a dokonce i ta nejmenší dvouletá formuluje věty tak, že dávají smysl a řetězí se do logického celku. Na mě ty rozhovory působí jak z jiného vesmíru. To ti lidé opravdu takhle mluví?

Nicméně jedna věc je s jistou škodolibostí pročítat ty blbé řeči a druhá zamyslet se nad tím, jak se dostaly na veřejnost. Všechna velká média zveřejnila alespoň malou ukázku, některá s větičkou, že "odposlechy byly získány". Jak a kým už ale nikdo nepíše. Unikly přímo od policie? Vynesl je někdo z mandátového a imunitního výboru? Redakce někoho podplatily? Nebo se jim prostě ocitly v poště?

Ohánět se veřejným zájmem je pokrytectví a hanebnost. Žádný vyšší zájem. Lidi by se stejně dobře bavili i u jiných zajímavých a dobře napsaných článků. Jenomže to by novináři nesměli být líní a nečekat, co jim kdo přistrčí pod nos. Přetiskují bez špetky kritického zamyšlení kdeco, neověřují si zdroje a nelámou si hlavu, čí zájmy mohou být v pozadí. Speciálně u tohoto typu informací jsou však ve hře vždy zájmy někoho jiného než veřejnosti. Zjistit čí, by bylo mnohem zajímavější než jen tupě přepisovat dementní repliky několika nepříliš chytrých korupčníků. Jenže to by vyžadovalo více odvahy, úsilí a muselo by se u toho přemýšlet. Eh, cože?

Žádné komentáře:

Okomentovat