FILMEČKY: Půlnoční Paříž

Půlnoční Paříž je úžasný film. Vlastně úplně ideální, pokud se vypravíte na rande. Má skvělou atmosféru, je vtipný, romantický, hudba výborná a obsazení famózní. Trvá jenom hodinu a půl, která navíc uteče velmi rychle, takže než se nadějete, je téhle magické pohádky Woodyho Allena konec.

O co v ní jde? Mladý americký pár se vypraví na předsvatební cestu do Paříže. On je autor filmových scénářů, milovník starých časů a začínající, nepříliš úspěšný spisovatel. Ona a její rodiče mají dojem, že má o kolečko navíc, což je umocněno tím, že se tak opravdu projevuje. Každou noc se totiž propadne do minulosti mezi pařížskou bohémskou smetánku ve složení Steinová, Fitzgeraldovi, Hemingway, Dalí, Buñuel, Picasso:

Hlavní hrdina je celý Allen; je milý, lehce neurotický a sympatický, stejně jeho "dívka snů", okouzlující Adriana.

Moc příjemně se na to celé kouká. Noc v Paříži hezky plyne a člověk nemusí nic, jen si to užívat. A dokonce i na lehký intelektuální přesah v podobě odhalení, jak je to ve skutečnosti s nostalgií po zlatých časech, dojde. Samozřejmě, že v lehké romantické komedii se nedá cestovat časem bez toho, aniž by se vyskytly otázky kolem onoho přesouvání, ale dojde k tomu nejdřív hodinu poté, co film skončil, a kdo by chtěl Půlnoční Paříž brát vážně, tomu Allen ukáže dlouhý nos scénou se ztraceným detektivem v králově ložnici. Mě tahle surrealistická hříčka nesmírně bavila a těšila.