Nespoléhejte příliš na ČOI

Před rokem jsem se na ČOI obrátila s jednou poměrně triviální věcí a k mému milému překvapení se velmi rychle podařilo donutit obchodníka, aby vrátil peníze, které si účtoval neprávem. Po marných snahách o nápravu tohle bylo příjemné zjištění - konečně výkonný úřad hájící zájmy občana!

Nedlouho poté jsem se na ČOI s důvěrou obrátila znova. O co šlo? O banální problém podobný tomu prvnímu a nic, co by se nedalo vyřídit během jediného telefonátu - pokud by šlo o slušnou společnost. Pozor, teď to sice bude vypadat jako zabíhání do velkých detailů, ale nebojte, pro naši pointu je to důležité.  Tak tedy:

Na webových stránkách e-shopu Asko nábytek jsem si před koncem roku 2010 vyhlédla tuto šatní skříň:

Všimněte si, že z popisu se nedá poznat, jaké je vnitřní členění.  Zavolala jsem tedy na infolinku a tam mi paní sdělila, že celá skříň by měla obsahovat jeden věšák a dvě police, a že pokud chci další, můžu si je v e-shopu přiobjednat. Žádné jiné police, než ty na následujícím obrázku, v nabídce nebyly, takže jako kupující jsem logicky nabyla dojmu, že položky patří k sobě, respektive neměla jsem důvod domnívat se, že tomu tak není, a objednala i je:

A velmi záhy jsem zjistila, že police do skříně nepasují. Na kamenné pobočce mi dokonce potvrdili, že je to evidentní chyba e-shopu, že se jedná o jiné police do úplně jiné skříně, od jiného výrobce, a dali mi lísteček s kódem zboží, které bych měla požadovat k výměně. 10.1. jsem vyplnila na webových stránkách reklamační formulář a čekala. Tři dny se nedělo nic, pak položku z nabídky smazali a několik hodin poté přišlo  e-mailem jednovětné vyjádření, že prý jde o nedorozumění a tato položka ke skříni nabízena nebyla. Děkuji za pochopení, H.
Teď co to mělo znamenat? Že se omlouvají a chybu napraví, nebo že si mám ctěné police strčit třeba do..? Měla jsem divný pocit, že asi určitě to druhé.
Nastala zoufalá snaha dovolat se do firmy. Na reklamační oddělení jsou mohla psát e-mailů, kolik jsem chtěla, zůstaly bez odezvy. Paní na infolince mně neustále radila, ať to zkusím znova, jelikož firma telefonické spojení na reklamační oddělení neposkytuje a jinak to prý nejde. Několikrát jsem byla i na nejbližší pobočce - vždycky slíbili, že to zaurgují interní cestou. Počátkem března, po dvou měsících házení hrachu na zeď mi došla trpělivost a podala jsem podnět na ČOI. A shodou okolností ten samý den mi do schránky přistála tato stylistická lahůdka:




S paní jsme se tedy domluvily, že jelikož e-shop neumí výměnu zajistit, vrátím police na pobočku a oni pošlou peníze, plus reklamační náklady (ve výši jedné cesty). Hned, jak to bylo možné, jsem jela police vrátit... a zase čekala...

Zkrátím to. Peníze, po opakovaných e-mailových urgencích a marných návštěvách pobočky, byly konečně vráceny 15.4. (bez domluvené náhrady rekl. nákladů, jak jinak), tj, tři měsíce po reklamaci a měsíc po vrácení zboží.

A teď kde je pointa s ČOI? V zaslaném "Vyřízení podnětu" se píše, že jelikož jsem police vrátila až 4.4.(?), nelze firmě prokázat porušení právních předpisů. Obratem jsem na ČOI poslala kopii návratky s datem 15.3.  Po cca měsíci přišlo další vyjádření -  kde se píše, že se nejedná o reklamaci, ale o odstoupení od smlouvy, a tudíž nelze šetřit (ne)dodržení zákonné lhůty pro vrácení finančních prostředků! Připadala jsem si sice jak v nějakém blbém vtipu, nicméně požádala jsem ČOI o vysvětlení rozporu mezi těmito dvěma vyjádřeními.
Koncem června mi napsali, že nebylo prokázáno, že by police patřily do zakoupené skříně. (!) A vzhledem k tomu, že  jsem neposkytla všechny potřebné doklady (!), museli inspektoři vycházet z informací od obchodníka, a i když po jejich poskytnutí situace nasvědčovala porušení předpisů, právníci ČOI usoudili, že se nejednalo v mém případě o reklamaci (!), a proto nelze řešit otázku časové prodlevy při jejím řešení.

Jediný relevantní doklad, který jsem poskytla dodatečně, byla návratka. Skutečně nerozumím, proč je mi vytknuto neposkytnutí něčeho, co jsem v době podání podnětu ještě neměla a nemohla mít! Další dva absurdní body ponechám bez komentáře.

Po tomto posledním vyjádření jsem naprosto ztratila chuť vést jakoukoli další vysvětlující korespondenci, a tak, ačkoli jsem (zřejmě i s pomocí ČOI) peníze po více jak třech měsících nakonec získala zpět, zůstává po tomto neslavném vítězství pocit nepříjemné pachuti. Česká obchodní inspekce je poměrně užitečný státní orgán, který dohlíží na to, aby se firmy a živnostníci chovali slušně a nešidili zákazníky. Není ale všemocný a někdy nepomůže vůbec.
No, abych byla spravedlivá, možná lidem v Asko ten život přece jen trochu znepříjemnil, soudě dle hulvátského e-mailu, který jsem v průběhu šetření od nich obdržela ;-)