Štítky

:-) 17. listopad 3D ABL alkohol amnestie Anastázie Hagenová Asko nábytek azyl Babiš baby boxy banky Bárta Bém birthday Birthplace study BIS Blesk blogování Breivik bulvár code černá labuť ČGPS ČOI ČSSD ČT ČTK Dělníci bulváru děti dětskýma očima dluhová krize dobro dokument domácí porod Downton Abbey EHCR ekonomie ENG EU euro Evropa facebook fail farmaceutický průmysl faux pas festival tolerance film firma Gallup gaming gay parade globalizace Google Gosford Park Hájek Havel homosexuálové internet Ivana Königsmarková Janeček Janoušek Japonsko ježíšek Jillian Michaels jxd Kalousek kauce Kavčí hnízdo Klaus kmotr kniha knihy knížky pro děti komunikace komunisti korporace korupce le fay legalizace Leoš Heger lidská práva marihuana marketing Mašínové Mat Honan mateřství media média MMF multikulturalismus MZ Naomi Kleinová narozeniny Nečas negativní hlasy NFFP No logo odboj odborář odposlechy ODS OSN osobní PA Paumer plagiátorství pohádka policie politika porno porody Pospíšil právo pražská kavárna prezident prezidentská milost prezidentská volba prohibice projev První republika přímá volba příroda radosti Rath recenze Reflex reklamace rio rodina Roman Smetana RTS Rusko Řecko senát seriál SFŽP Schwarzenberg sociální síť soud soukromé soukromí společnost SPOZ spz starosti státní maturita stávka strasti superstar Svobodní šafr škola školství Šoková doktrína Šouf t-mobile těhotenství televize Ternovszky vs. Hungary Trnka Umberto Eco ÚS vánoce velezrada velké wtf vězení volby volební systém výchova výzkum Woody Allen wtf zdravotnictví Zeman zlo zodpovědnost ženy Žítkovské bohyně

pondělí 14. dubna 2014

FILM: Ona (Her) - 60 %

Hipsteří navoněné tento




Děj snímku Her se odehrává v Los Angeles v nedaleké budoucnosti. Theodore (Joaquin Phoenix) je komplikovaný a citlivý muž, který se živí psaním dojemných a osobních dopisů pro druhé. Se zlomeným srdcem po ukončení dlouhého vztahu se začne zajímat o nový, pokročilý operační systém, o kterém jeho výrobce tvrdí, že představuje zcela unikátní a intuitivní bytost. Po jeho instalaci se seznamuje se „Samanthou", umělou inteligencí s milým ženským hlasem (Scarlett Johansson), která má zajímavé postřehy, je citlivá a překvapivě vtipná. Jak její potřeby a požadavky rostou společně s těmi jeho, mění se jejich přátelství ve skutečnou vzájemnou lásku. (Falcon)

Potud oficiální text distributora. 

Krátce: Neoficiálně mám po pátečním shlédnutí dojem, že jde o přehajpovanou hipsterskou blbinu. Pardon.

Dlouze: Ano, moc příjemně se na to kouká; film má takovej applovsky čistej, ohlazenej dizajn,  interiéry i exteriéry vypadají náležitě cool, všude je pěkně ticho a čisto. Nikde neřvou děcka, netroubí auta, lidi neodhazujou vajgly a neplivou na zem. Nikde žádné graffiti, psí hromádky, ani jiné, trapně neestetické projevy všedního velkoměstského života. Moc nad tím nepřemýšlet, hlavně že to funguje.

Nepříliš vzdálená budoucnost působí celkem realisticky a věrohodně, jako svět, který s velkou pravděpodobností jednou skutečně přijde, byť nebude tak navoněný a okouzlující. Móda se zase tak zásadně neliší od té současné a je otázkou sezóny, než začnou řetězce chrlit na trh Theodorovy gatě s pasem proklatě vysoko a hipsterstvo bude tu manžestrovou hrůzu nadšeně kupovat. V souladu s estetickým cítěním této cílovky je také film laděn do teplých colorblockingových barev. Ach.

Lidi jsou tedy kapku divní. Chodí po ulicích a trpí samomluvou, ale fakt všichni. Jako ukázka trendu fajn, ale pokud je to opakovaně ukazováno jako hlavní forma budoucí lidské existence a v celém filmu není na ulicích vidět nic jiného, tak to prostě nefunguje. Všimla jsem si pouze jedné dvojice, možná to ani partnerský pár nebyl - jednoduše dva lidi jdoucí vedle sebe. Wow, rarita.

A samotný příběh? Celá ústřední lovestory má zcela standardní průběh - včetně toho, na co obvykle časem dojíždějí i ty největší lásky. Ergo i tahle. Diváku #sestimsmir

Varování: celý film je o pocitech. Pořád jenom pocity pocity. A kamera ustavičně zoomuje na obličeje hlavních postav. Ty toho mimo mluvení moc nedělají. Tedy kromě té trošky práce, která samosebou není příliš náročná, člověk se u ní neumaže a ještě zvádne vypadat náležitě cool. Joaquina Phoenixe schovanýho za vošklivým hipstrknírem a brýlema s dioptriemi nula jsem zpočátku skoro nepoznala, ale byl mi protivnej už od začátku.  Asi proto ten neustálej zoom. Protože kdyby kamera odjela o kus dál, praštilo by do očí, jak ten chlap nemá vůbec žádné další aktivity, nic nedělá, nic neumí, nemá žádné záliby ani koníčky. Jenom pořád sedí na zadku a povídá si s umělým hlasem odněkud z cloudu... o pocitech. Děsně nezajímavej člověk. Nebo myslíte, že jsem náročná, když od chlapa kolem čtyřicítky vyžaduju i něco víc než neustálé pubertální nimrání se v nitru? Asi jo.

 Ale opět. Dialogy byly velmi dobré, ohromně přirozené. Zřejmě každý dospělý si v průběhu filmu najde nějaký moment, ve kterém se pozná, určitou fázi vztahu, kterou zrovna prochází i on sám. Jedním z největších kladů filmu je totiž jeho atmosféra, takové zvláštní, příjemné  důvěrno. Tvůrci dobře věděli, na koho cílí. Obdivuhodně homogenní návštěvnická skupina v průběhu promínání vykazovala velmi podobné reakce. Třeba v drobném momentu, kdy (ve vzpomínkách) mají ti dva na hlavách dopravní kužely, se mnoho lidí slyšitelně usmálo, protože to bylo jednoduše milý.

Ten film je vlastně docela dobrej. Sice nesouzním s obsahem, ale forma je fajn.  Vlastně ani jednou jsem se nepodívala na hodinky a uteklo mi to v kině opravdu rychle, což je vzhledem ke stopáži vlastně dost překvapivé. Nenudila jsem se. Zaznamenala jsem jenom jeden wtf moment - (pozor, spoiler!) - absurdní scénu se surogátní parnerkou. Jako nezlobte se na mě, ale co to mělo být? Ta žena si nalepila na tvář kameru (či co) ve formě pihy a do ucha strčila hands-free tak, aby jí do ucha šel hlas Samanthy. Výsledkem mělo být laskyplné splynutí uživatele s jeho OS, ale fakticky před Theodorem nekoordinovaně vzdychaly dvě ženy, z nichž jedna neměla tělo a o druhé on naprosto netušil, co je zač. Samantha z toho, navzdory velice usilovnému snažení, nemohla mít fyzicky vůbec nic a maximálně by tak mohla žárlivě sledovat, jak si to on rozdává s jinou. tl;dr: Jak může umělá inteligence vymyslet takovej hovězí nápad? Bylo mi dost nepříjemný ten obvious fail sledovat.

No, abychom to shrnuli. Ona je ve více ohledech podobná Gravitaci, dalšímu hajpu, s příběhem, který je tak nicotný, až skoro žádný není. Technicky brilantní opus... o ničem. Ona je taky futuristicky vystajlovaná; je to svět, který vypadá velice reálně a uvěřitelně, ale ten ústřední příběh je, s prominutím, děsně blbej.

1 komentář: