Štítky

:-) 17. listopad 3D ABL alkohol amnestie Anastázie Hagenová Asko nábytek azyl Babiš baby boxy banky Bárta Bém birthday Birthplace study BIS Blesk blogování Breivik bulvár code černá labuť ČGPS ČOI ČSSD ČT ČTK Dělníci bulváru děti dětskýma očima dluhová krize dobro dokument domácí porod Downton Abbey EHCR ekonomie ENG EU euro Evropa facebook fail farmaceutický průmysl faux pas festival tolerance film firma Gallup gaming gay parade globalizace Google Gosford Park Hájek Havel homosexuálové internet Ivana Königsmarková Janeček Janoušek Japonsko ježíšek Jillian Michaels jxd Kalousek kauce Kavčí hnízdo Klaus kmotr kniha knihy knížky pro děti komunikace komunisti korporace korupce le fay legalizace Leoš Heger lidská práva marihuana marketing Mašínové Mat Honan mateřství media média MMF multikulturalismus MZ Naomi Kleinová narozeniny Nečas negativní hlasy NFFP No logo odboj odborář odposlechy ODS OSN osobní PA Paumer plagiátorství pohádka policie politika porno porody Pospíšil právo pražská kavárna prezident prezidentská milost prezidentská volba prohibice projev První republika přímá volba příroda radosti Rath recenze Reflex reklamace rio rodina Roman Smetana RTS Rusko Řecko senát seriál SFŽP Schwarzenberg sociální síť soud soukromé soukromí společnost SPOZ spz starosti státní maturita stávka strasti superstar Svobodní šafr škola školství Šoková doktrína Šouf t-mobile těhotenství televize Ternovszky vs. Hungary Trnka Umberto Eco ÚS vánoce velezrada velké wtf vězení volby volební systém výchova výzkum Woody Allen wtf zdravotnictví Zeman zlo zodpovědnost ženy Žítkovské bohyně

pátek 14. prosince 2012

Jak jsem byla u soudu - 3, 4, 5

Nevesely truchlivy
jsou ty kraje vodní;
v poloutmě a v polousvětle
mine tu den po dni.


O proplouvání ponurými vodami české justice. Opět.

Věrní čtenáři vědí, že jsem se před časem pustila do sporu s jednou velkou českou společností. Ještě jsem nedospěla k momentu, kdy bych zveřejnění všech detailů považovala za přínosné a užitečné; lze ale říci, že se jedná o poměrně jednoduchý spotřebitelský spor, kdy se v rámci jednoho plnění vyskytly vícečetné, opakované vady, potvrzené nejen různými lidmi, kteří mají oprávnění se k problematice odborně vyjadřovat, ale i dotčenými státními úřady. Jsou to tedy vady, které, vzhledem k povaze onoho plnění, jsou přece jen o něco náročnější na vysvětlení, respektive vyžadují alespoň triviální technické znalosti, povědomí o základních pojmech ve stavebnictví, ale zase na druhou stranu, na pochopení podstaty sporu stačilo mému právnímu zástupci několik desítek minut během první společné schůzky. Ale to není ten hlavní zádrhel.

O prvních dvou stáních jsem psala tady a tady. O třetím jsem se zmínila jen krátce: "Protistrana opět poslala pouze svého právního zástupce a ani důrazná výzva soudkyně ji nepřiměla změnit názor a přijít. Soudkyně opět nebyla vůbec připravená a s obtížemi se orientovala i ve spisu, jenž byl na její žádost opatřen oněmi košilkami, přehledně očíslován a dovybaven tabulkovým seznamem všech dokumentů. I tak jsme museli vysvětlovat obsah a smysl každé listiny. Bylo to zdlouhavé a trochu úmorné. Úsměvně působilo zaměňování slov mediace/medializace, reklamní/reklamační (reklamní technik!) ... Výše zmíněný technik, jenž byl předvolán jako svědek strany žalované, byl korektní a i přes usilovnou snahu jejich právníka hovořil víceméně v můj prospěch."

 V říjnu proběhlo čtvrté a začátkem listopadu zatím poslední, páté stání. A kam jsme se od té doby posunuli? Skoro nikam. Je to především proto, že se dopředu suneme tempem, který by snad i toho šneka urazil.

Bohužel musím konstatovat, že se mi styl práce paní soudkyně nelíbí. Na jednání chodí nepřipravená. Obvykle nezačínáme tam, kde jsme minule skončili a některé věci řešíme znovu a znovu. Zvaní svědků, kteří už vypovídali, vypracování nových posudků, u nichž jsme se již shodli, že jsou vzhledem k důkazní situaci nadbytečné. Musíme ji na všechno upozorňovat, připomínat. Pracně a lopotně vysvětlujeme smysl a obsah každého dokumentu. Soudkyně netuší, co má ve spisu. Nerozumí souvislostem. Vůbec. Zcela vážně ji podezírám, že dosud nečetla ani žalobu. Uvedu příklad. V žalobě je explicitně – jednou, dvěma větami – napsáno, že podle dohody měla být vypracována projektová dokumentace:  nejprve výpočet a na jeho základě výkres, zjednodušeně řečeno. Protistrana vypracovala pouze výpočet, zbytek nebyla schopna dodat, a tak musela výkres udělat jiná firma. Jenomže protože ten výpočet byl chybný, musel se jednak provést znovu, ale také přepracovat výkres. Ovšem paní soudkyně v jednu chvíli začala monolog, jenž dával tušit, že nemá ponětí, v čem je vlastně problém. Chvilku to šlo, ale pak jsem se už musela přihlásit a říkám: "Výpočet byla pouze součást celé dokumentace. Do toho balíčku patřila, kromě jiných, i výkresová část..." A dál mě nenechala. "Co mi to tady povídáte, jaká výkresová část, to není jen výpočet??? Já tom nerozumím, a víte co? Ani nechci... a vy si do příště připravíte konečný návrh před vynesením rozsudku." Snad ani nemusím psát, že jsme se ještě ani nedostali k ostatním bodům žaloby, jako nárok na vrácení ceny za chybný výpočet, náklady za přepracování výkresů a další.  Během pěti stání jsme proklopýtali pouhými dvěma body z šesti.

Nemyslím, že by se soud vyvíjel nepříznivě. Zatím všichni předvolaní svědci vypovídali v můj prospěch. Jsem precizní, neudělala jsem žádnou chybu, respektive dosud o žádné nevím. Předložila jsem všechny relevantní dokumenty a jedno doplnění se týkalo pouze drobné marginálie (doklad o platbě za znalecký posudek). A košilek ve spisu.

V této situaci tedy, kdy podle mého názoru není potřeba žádného složitého dokazování (protistrana v koncentraci nepředložila nic), by stačilo, kdyby si paní soudkyně sedla a pročetla žalobu a alespoň zběžně prohlédla i ostatní dokumenty. Spis mimochodem bytní i její zásluhou, jelikož nás třeba hned na začátku vyzvala k písemnému vyjádření na odpor protistrany – který vůbec nereagoval adekvátně na jednotlivé body v žalobě, nýbrž pouze všechny odmítl s poukazem na prekluzi). Tato  námitka ale byla, domnívám se, spolehlivě vyvrácena, protože jinak bychom vůbec nebyli pokračovali. Nezdá se mi také, že lze smysluplně uzavřít spor, aniž by byly bez přijatelného zdůvodnění projednány všechny body žaloby. Ale je možné, že požadavek na přípravu závěrečných řečí bude do příštího stání zase zapomenut, jako obvykle...

Ale já už si vůbec ničím nejsem jistá. Možná se k prekluzi dostaneme při desátém stání, možná při patnáctém. Jen dobré vychování mi nedovolí setrvávat během nich v pozici double facepalm. Cítím bezmoc a únavu.

11 komentářů:

  1. Jsi asi chtěla napsat:

    Nevesely truchlivy
    jsou ty kraje soudní....

    nevymahatelnost práva v ČR je známá a varují před ní už i samotní pracovníci justice, jako se to stalo mně - já do sporu nešla, i když jsem byla v právu a škodu spolkla - české justici neveřím - že mě to velmi znepokojuje je jasné. Lidé v ČR kradou za bíleho dne a nevadí jim ani, že jsou z ulice plně viditelní - opět osobní zkušenost. Policie pokrčí rameny... i kdyby zloděje chytli, tak škoda pod 5 tisíc znamená, že by za chvíli zas odešel na svobodu. Jedním slovem bezmoc.

    Paní soudkyně je jen představitelkou nefunkčního systému. Nelze ji nutit, aby svoji práci dělala kvalitně (to skoro nikoho ve státním sektoru), nejde jí o to, kdo je v právu, je otrávená z toho, že tam musí sedět. Ovšem nepochybuju, že kdyby se jí někdo zeptal, určitě by rozhořčeně tvrdila, že soudci jsou za svou práci málo placeni a jejich požadavek na trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře je naprosto oprávěný... a jestli budou zástupci soudců úspěšní - tak paní soudkyni za její odfláknutou práci od ledna přidají na platě.

    Problém vidím hlavně v tom, že v tomto státě se ani chytří a vzdělaní lidé nechovají zodpovědně - tak co lze pak očekávat od zbytku národa.

    Chtěla bych tě nějak potěšit, ale moji skepsi ohledně české justice dávno znáš a já pořád nemám důvod ji měnit. Naopak - myslím si, že bude hůř - děsí mě totiž případy jako je tento:
    http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=764899 - to, že soud dvakrát rozhodne, že občan musí splatit peníze, které nikomu nedlužil - z toho spadla čelist i mně - "Soudy sice postupovaly formálně správně, nebraly v potaz mužovy námitky vůči tomu, že má platit za něco, co nedostal." - takže v tom rozhodně nejsi sama - možná se spravedlnosti u Ústavního soudu dovoláš....

    OdpovědětVymazat
  2. Jsi hodná, že se mě snažíš utěšit. A taky, že si sedíš na rukou a nenapsalas ani desetinu toho, co bys mohla a chtěla. Ten případ už jsi, myslím, linkovala minule a ten je opravdu křiklavý :-(
    Dlouho jsem přemýšlela, jestli a jak o tom soudu vůbec psát. Možná na něm není nic výjimečného a já jsem hysterický laik, který si běžnou rutinu vykládá nesprávným způsobem. Posoudit to neumím, jinou zkušenost nemám.

    Já se bráním generalizacím, protože pořád věřím, že tohle není standard a že většinou to probíhá lépe. Že ten klient Ekonomických staveb, stejně jako třeba Smetana, jsou obětmi systému, který v jejich případě z různých příčin extrémně selhal.

    OdpovědětVymazat
  3. Já taky měla pocit, že jsem tu ten případ linkovala - dívala jsem se do komentářů posledních dvou článků, ale viděla jsem jen ten komentář o Janečkovi... tím, jak linky nejsou odlišené od textu se to blbě hledá. Každopádně ten případ je vyjímečně křiklavý, zaslouží si dvojitou dávku.

    Já myslím, že je velmi dobře možné - ba až pravděpodobné, že na tvém případu není nic vyjímečného a že je to běžná rutina - protože o katastrofálním stavu české justice se píše už dlouho. Nakonec - máš svého právníka, který ti to může potvrdit nebo vyvrátit... Ale určitě nejsi hysterický laik. Tedy - obě jsme v pozici laika a já jsem svého času působila jako zdroj toho, co zase ti laici nepochopili... ale je tu velký rozdíl - ty soudy tu mají být pro nás - my, občané, jsme jejich zákazníky - bez nás by tu soudy nebyly a bez nás by si nevydělali ani na slanou vodu - protože je živí daňoví poplatníci. Oni se tak ale nechovají, naopak se chovají velmi nadřazeně a nekorektně. Tvůj případ není žádná vyjímka.

    Nechceš jistě, abych ti tady udělala nějakou přehlídku toho, že vyjímka nejsi a že moje výroky týkající se české justice jsou nějaká generalizace. Místo toho ti dám jeden jediný fakt "Nespokojenost podnikatelské veřejnosti s vymahatelností práva v ČR se projevila i ve srovnání Světového obchodního fóra, kde se v oblasti řešení sporů ČR umístila na 97. místě ze 139 zemí."

    Pokud se zdráháš uvěřit, těžko tě přesvědčím, i kdybych ti naservírovala jakákoli fakta - dokud chceš věřit, že v téhle zemi to funguje a že jen ty máš tu smůlu - tak tomu i věřit budeš. Tomu by nijak nepomohlo, kdybych si na těch rukou neseděla. Protože já se poslední dobou učím, že na pravdě ani tak moc nezáleží, že ze všeho nejdůležitější je vnímání situace člověkem. A to klidně může být zkreslené, ale je to prostě jeho vnímámí - fakta to málokdy změní. Pokud ty jsi ve své mysli přesvědčená, že demokracie a justice v ČR funguje, pak si logicky vyložíš svoji zkušenost jako anomálii.

    Já bych se teď poněkud obávala situace, že si paní soudkyně vzpomene na to, že jsou na řadě závěrečné řeči, protože proběhl nějaký jakoby potřebný počet stání - a že závěrečné řeči bude věnovat asi tak stejnou pozornost, jako vám věnovala doteď. Pak si na verdikt můžeš tak leda hodit korunou ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kimmy, možná bych mohla zvýšit uživatelský komfort předpřipravením pár tagů, aby to linkování bylo snadější? :-)

      Máš pravdu, nechci, abys mě zahltila příklady, kdy někdo dopadl stejně něbo ještě hůř než já. Vím, že takové případy existují a že jich není málo. Vím, že na tom česká justice není moc dobře. A to ještě jsem se do toho sporu pustila jen proto, že jsem si byla a dosud na 100% jistá jsem, že pravdu mám já. Přitom celkem o nic nejde. Banální spor, reklamuju evidentní zmetek a šlendrián. Měl to být takový lakmusový papírek - jak něco takového nevyhrát, že? Ale jak vidím, každé další stání je další podivné dobrodružství, které stojí víc a víc peněz a výsledek je velmi nejistý. Vůbec si nedovedu představit, že by šlo o závažnější věc a soudce podobným stylem rozhodoval třeba o odnětí svobody, kdy by v sázce bylo i několik let. Ta představa je prostě hrozná.

      Můj advokát je velmi korektní a zdvořilý muž; v hodnotících soudech je střídmý, ale považuje práci paní soudkyně za - dejme tomu - dosti neobvyklou.

      No, chtěla jsem ale říct, že ačkoli jsou moje zkušenosti neveselé, pořád musím doufat, že to dopadne dobře. Kdyby ne a měla bych přijmout, že justice nefunguje a neochrání mě, neumím si představit, jak bych v tomhle prostoru mohla žít a vychovávat děti. Čili minimálně jako test to dobré bude.

      Vymazat
    2. A já tě obdivuju, že jsi se do toho pustila - já jsem na to příliš zdechlá - investici času a peněz jsem prostě nebyla ochotná udělat právě proto, že jsem díky svému právníkovi byla schopná odhadnout vývoj situace, i když i já jsem měla 100% pravdu a měla jsem naprosto nezpochybnitelné důkazy o vině protistratny - ale byly to právě procedurální záležitosti, které by dovolily z toho udělat frašku a nesmírně frustrující proces. Výsledkem je, že zase darebákům něco prošlo. Nejsem na to hrdá.

      Já taky doufám, že to dopadne dobře. Upřímně - pokud vyhraješ, já to nebudu považovat za důkaz funční justice - fuknční justice v mých očích je totiž důstojná. Opravdu doufám, že vyhraješ - protože já si neumím vysvětlit tu velmi podivnou jistotu tvé protistrany, kterou to vůbec nezajímá. A doufám, že ta podivná jistota nemá opodstatnění v jistém jevu, který není české justici tak úplně cizí. Opravdu doufám.

      Ty máš volbu, kde budeš vychovávat své děti. Dobrá polovina lidí v téhle zemi tu volbu nemá. Ti lidé mají jedinou možnost - doufat, že se s českou justicí nikdy nesetkají.

      Každopádně ať už je můj názor na českou justici jakýkoli, smekám před každým, kdo se jí postaví čelem. I před tebou.

      Vymazat
  4. Od té doby, co jeden můj příbuzná pracuje na státním zastupitelství a nosí domů historky o tom, jak neskutečně hloupí, malicherní, neschopní a neprogresivní jsou státní zástupci (!), si nedělám o stavu české justice a možnosti domoci se spravedlnosti vůbec žádné iluze. Tentokrát raději anonymně, kvůli příbuznému).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A. - uááá. To jsem snad ani nechtěla vědět.

      Vymazat
    2. Já považuji státní zastupitelství dlouhodobě za nejslabší článek české trestní justice. Policie dokáže lecckoho chytit, soudy leccos odsoudit, ale státní zastupitelství, to je často bída.
      Jsem zvědavá, zda se to pohne k lepšímu s nedávnými změnami na nejvyšších postech.

      Vymazat
  5. Tak jsem se konečně dostala k tomu, abych si to pročetla - díky za Kouzelnou školku:) Ale diskusi jsem zatím nestihla.

    Na prekluzi to může zamítnout i tak; to, že se pokračuje v řízení prováděním důkazů i po vznesení této námitky, bohužel nevypovídá nic o tom, že na ni soudce nebude slyšet - jakkoliv je to nehospodárné:(

    Jinak mi z toho ale není moc jasné, co vlastně žalujete? Náhradu škody? Slevu z ceny? Dodání chybějícího plnění?
    Trošku bych měla obavy například z toho, že část plnění udělala jiná firma - požadujete peníze za to, co bylo předmětem plnění a zadali jste jiné firmě? Tohle opravdu nevypadá jednoduše:(
    (Netrvám na odpovědi, pokud to nechceš zveřejňovat.)

    Spory ze smluv o dílo nejsou žádné "jednoduché spotřebitelské spory", zejména jde-li o nějaké stavební dílo, kde je nutná dokumentace, technické znalosti a podobně. Patří naopak k těm nejsložitějším sporům.
    Tím samozřejmě neomlouvám postup soudkyně, vypadá to opravdu zvláštně, podle popisu možná i na nějaký její osobní problém.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když je KŠ, tak finišuju s vařením, na čtení nemám kdy. Jenomže jestli máme nějakou rodinnou neřest, tak to, že jsme mlsní, takže kolikrát to jsou tři různá jídla.
      Odsud zřejmě asi pramení vytrvalost mého boje za pravdu a principy: “Principles have no real force except when one is well-fed.” :-)

      A teď vážně. Jednoduše to opravdu nevypadá, ale to je jen proto, že zatím ten spor nechci zveřejňovat a bez toho se to samozřejmě chápe hůř. Co se toho dotazu týče, my, kromě toho, že chceme vrátit peníze za jeden vadný dodaný výrobek, žalujeme hlavně náhradu škody v jednom dílčím plnění. Stručně šlo o to, že firma se zavázala k vyhotovení prováděcí dokumentace, nechala si potvrdit objednávku a teprve až pak jsme zjistili, že to má být formou subdodávky další firmě, přičemž ale následně fakturu vystavila opět ta firma původní. No, jenže to plnění bylo špatně, museli jsme ho zadat znova a jinde, a prostě chceme peníze zpět. Bohužel se na to navazují další škody, ale to už se mi nechce rozebírat. Možná k tomu přece jen přistoupím. Ono to vypadá složitě, ale není. Zdokumentováno to máme dobře a tím, že protistrana to v podstatě nijak nerozporuje, tak se, myslím, dá dobře vycházet z toho, co je v žalobě. A jestli to je technická záležitost, no to je, ale jednak je to velmi stravitelně a laicky vysvětleno v žalobě a jednak jsou tu od toho svědci a znalci. Nikdo nechce po paní soudkyni, aby rozuměla technickým výpočtům, ale když pozve svědka, odborníka na tu oblast, tak by měla jeho vypověd brát za bernou. Mně by fakt stačilo, kdyby si aspoň tu žalobu přečetla :-)

      ad prekluze - no a nepřidělává si ten soudce zbytečně práci?

      Ten článek prošel tvrdou cenzurou, spoustu věcí jsem vůbec nenapsala. Hlavně některé výroky, které tam padly. Možná soukromě, ale sem to nedám. Lidi jsou různí, mají svoje problémy, ale musí zůstat profesionální a když už nic jiného, tak aspoň hledět, aby svým jednáním nepoškozovali jiné. To by, myslím, bohatě stačilo.

      Vymazat