Chci emigrovat. Zn: Hned!

Včera dopoledne premiér Petr Nečas odvolal z funkce ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Udělal to bez varování, způsobem, nad kterým zůstává rozum stát. Oficiálnímu důvodu nevěří naprosto nikdo.

Média: O štětkách a práskačích

Dvě krátké poznámky k novinovým titulkům

Jak Fejsbůk natrhnul Plusku trenky

Jiří Hlavenka se na Lupě zamýšlí nad neúspěchem sociální sítě Google Plus. Poznamenává, že se nepodařilo ani zdaleka naplnit ambiciózní očekávání a v oblíbenosti tato síť nesahá konkurenčnímu Facebooku ani po kotníky. Okamžitě se na jeho hlavu snesla lavina kritiky. Že srovnává nesrovnatelné, že FB za sebou má osm let, kdežto G+ pouze rok. Že vůbec nevadí nižší počet uživatelů, protože ti jej vynahrazují kvalitnějším obsahem.  Že FB je stoka plná primitivů a blběnek. Že vlastně autor vůbec nepochopil podstatu a smysl G+.

Tři vteřiny

Znáte ten pocit? Moc se těšíte a pak ten moment nastane. Je to skvělé, ale úplně nejlepší jsou první tři vteřiny. Koncentrované potěšení okamžiku.

Jak jsem byla poprvé u soudu

Jednoho červnového odpoledne

Usedáme na svá místa, odkládáme svršky. "Zavřete někdo ty dveře," zavelela.
Jsme čtyři. Ona (O), právní zástupkyně protistrany (PZP), můj advokát (MA) a já.

První polistopadový

 Roman Smetana, bývalý řidič autobusu, byl minulý čtvrtek propuštěn z vězení, resp. trest byl přerušen do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o stížnosti pro porušení zákona. O den později mu prezident Klaus, byv četnými invektivami na svoji hlavu uražen, nepřekvapivě odmítl milost udělit a větičkami o rodinné netísni sdělil přesně to, co sdělit chtěl.

Hlavou v písku

Lidé, kteří něco sdělují veřejnosti, by měli mít na paměti, že musí svá slova pečlivě formulovat. Musí se zamyslet nejen nad obsahem, ale i formou. Musí si uvědomit, že čtenáři jsou různí. Někteří jsou chytří, někteří méně, někteří jsou unavení, nemocní, nebo prostě jen nepozorní. Málokdo je neustále plně koncentrován na každou jednotlivou zprávu, má chuť a čas sdělení pečlivě analyzovat a přemýšlet nad tím, jak to autor přesně myslel.

Rathovy střípky

Tohle ani není článek, jen taková drobná poznámka. Vlastně dvě.

David Rath je v médiích grilován s obdivuhodnou mírou škodolibosti a jeho sedmimilionová krabice od bot jistě vejde do dějin české lidové tvořivosti jako zdroj mnoha povedených vtípků. Veselí budí zejména zvolený způsob přepravy oné sumy peněz a následné vysvětlení s překvapením a záměnou za víno.

zdroj: vtipy.litoweb.cz

Devátý dotek

Mám ji tu před sebou. Knížku útlou, šedočerně temnou, a přesto plnou lásky. Knížku neobyčejnou.

Naučil mě to. Kdykoliv beru polínko do ruky, jako by mi ho podával. Jednou jsme to počítali. Každý kousek, kterým přikládám, bral do ruky aspoň osmkrát, můj dotek je devátý... Asi bych neměla závidět. Horší už to prostě nebude. Nemůže být. Bude jenom líp.

Půst

Víte, co je úžasný? Odpojit se!