První polistopadový

 Roman Smetana, bývalý řidič autobusu, byl minulý čtvrtek propuštěn z vězení, resp. trest byl přerušen do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o stížnosti pro porušení zákona. O den později mu prezident Klaus, byv četnými invektivami na svoji hlavu uražen, nepřekvapivě odmítl milost udělit a větičkami o rodinné netísni sdělil přesně to, co sdělit chtěl.

Hlavou v písku

Lidé, kteří něco sdělují veřejnosti, by měli mít na paměti, že musí svá slova pečlivě formulovat. Musí se zamyslet nejen nad obsahem, ale i formou. Musí si uvědomit, že čtenáři jsou různí. Někteří jsou chytří, někteří méně, někteří jsou unavení, nemocní, nebo prostě jen nepozorní. Málokdo je neustále plně koncentrován na každou jednotlivou zprávu, má chuť a čas sdělení pečlivě analyzovat a přemýšlet nad tím, jak to autor přesně myslel.

Rathovy střípky

Tohle ani není článek, jen taková drobná poznámka. Vlastně dvě.

David Rath je v médiích grilován s obdivuhodnou mírou škodolibosti a jeho sedmimilionová krabice od bot jistě vejde do dějin české lidové tvořivosti jako zdroj mnoha povedených vtípků. Veselí budí zejména zvolený způsob přepravy oné sumy peněz a následné vysvětlení s překvapením a záměnou za víno.

zdroj: vtipy.litoweb.cz

Devátý dotek

Mám ji tu před sebou. Knížku útlou, šedočerně temnou, a přesto plnou lásky. Knížku neobyčejnou.

Naučil mě to. Kdykoliv beru polínko do ruky, jako by mi ho podával. Jednou jsme to počítali. Každý kousek, kterým přikládám, bral do ruky aspoň osmkrát, můj dotek je devátý... Asi bych neměla závidět. Horší už to prostě nebude. Nemůže být. Bude jenom líp.

Půst

Víte, co je úžasný? Odpojit se!