Ivana

Českými médii a ženskými weby se jak uragán přehnala zpráva o vynesení rozsudku nad porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou.

Nikdo, kdo se o problematiku českého porodnictví, respektive domácích porodů, dlouhodobě zajímá, nepochybuje, že trest je svou nezvyklou tvrdostí exemplárním varováním pro ostatní PA a ženy, které se rozhodnou rodit jinak, než je běžně zvykem.

Ivana Königsmarková mě provázela porody dvou mých dětí. Velmi si jí vážím, je to moudrá a statečná žena.

Neznám detaily případu a dokonce ani přesné znění rozsudku, nebudu se k němu tedy příliš vyjadřovat, nicméně mi připadá velmi nestandardní, pokud soudkyně dle dostupných informací odmítla všechny posudky, výslechy znalců a další důkazní materiály obhajoby, takže na ně vůbec nebyl brán zřetel, a naopak, byly v řízení přijaty pouze posudky lékařů, s nimiž Ivana Königsmarková vede dlouholeté ideové spory!

Spor i samotný rozsudek si jistě zaslouží pečlivý rozbor, faktem ale je, že stát tímto rozsudkem dává najevo, co si o soukromých porodních asistentkách myslí. Musí být naprosto neomylné a nesmí se stát, že při porodu někdo zemře, jinak přijde likvidační trest. Každému zdravotníku, který by chtěl být u domácího porodu nápomocen, hrozí milionová pokuta. Stát odmítá dávat soukromým asistentkám licence, respektive je nutí mít pro výkon svého povolání stejné vybavení jako porodnice, což je v reálu nemožné a vlastně tím popírá jejich smysl.

Tohle vše, všechny tyto snahy, jsou v rozporu s porodní praxí v mnoha evropských zemích, kde jsou porodní asistentky a různé porodní domy přirozenou součástí komplexu zdravotní péče, a domácí porody prostě jednou z možností, jak přivést dítě na svět. Represivní snahy českého státu bránit porodním asistentkám v samostatné činnosti jsou v rozporu s evropskou legislativou a perzekuce vzpurných rodiček zase porušováním jejich svobod (zejm. práva na respektování soukromého a rodinného života).

Před časem dospěl podobný, byť ne s tragickým koncem, případ až k Evropskému soudu pro lidská práva. Mladá žena žalovala maďarský stát, že ji neumožnil zvolit si svobodně místo porodu - a vyhrála.

A ačkoli mě pochopitelně výsledek soudu mrzí, možná je velmi dobře, že bylo rozhodnuto zrovna takhle. Možná že i tento případ se dostane k Evropskému soudu a možná že stejně jako v případě Anny Ternovszky budou označeny represivní praktiky státu za rozporné s právy jedince na soukromý život a tím nepřijatelné.

---

Ještě poznámka pod čarou. Velmi mě překvapilo, že rodička nedala asistentce všechny potřebné informace a uvedla ji tak úmyslně v omyl, jenž pak v důsledku vedl i tragickému konci porodu. Ozvaly se hlasy, že by si porodní asistentka měla nechávat podepsat nějaké čestné prohlášení. Nesouhlasím. Vztah mezi rodičkou a asistentkou musí být už z podstaty založen na naprosté důvěře. Obě strany na sebe musí spoléhat a stoprocentně si věřit. Pokud tomu tak není, je něco velmi špatně - a tento případ to jen potvrzuje.